Betlemářství patří na seznam tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje

Rada kraje rozhodla o zápisu Betlemářství na krajský Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje. Nositelem statku a zaštiťující organizací je Třebechovické muzeum betlémů. Kulturní statky, které jsou na krajském seznamu, lze nominovat na republikový seznam tradiční lidové kultury.

betlém 3 „V našem kraji máme spousty aktivních betlémářů, kteří jsou součástí živé tradiční lidové kultury. Vyřezávají figurky nejen ze dřeva, ale betlémy vytvářejí z různých materiálů a pomocí dalších technologií, například paličkování, šití, výroba z kamínků, skla, slaného těsta či z kukuřičného šustí. Zápisem na krajský seznam kulturních statků chceme rozvíjet a podporovat tuto řemeslnou tradici v našem regionu,“ říká náměstkyně Martina Berdychová, do jejíž gesce spadá oblast kultury. Zapsaný statek je vymezen hranicemi Královéhradeckého kraje, ve kterém se nachází několik tradičních betlemářských oblastí: Krkonoše a Podkrkonoší, Královédvorsko, Náchodsko, Broumovsko a oblast Orlických hor.

„Betlemářství můžeme označit jako vysoce reprezentativní fenomén nejen na úrovni Královéhradeckého kraje, ale i jako fenomén, který přesahuje za hranice naší republiky,“ doplňuje náměstkyně Berdychová.

Do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury, který byl zřízen v roce 2011, je k 4. listopadu 2019 zapsáno Východočeské loutkářství, Tradice generačního předávání krajkářství ve Vamberku a Betlemářství. Vedením seznamu je pověřeno Muzeum východních Čech v Hradci Králové.

Na území České republiky sdružuje tvůrce betlémů České sdružení přátel betlémů. Sdružení udržuje a rozvíjí betlemářskou tradici, provádí dokumentační činnost historické i současné betlemářské tvorby. Prostřednictvím regionálních poboček rozšiřuje obecné povědomí o této živé tradici. Jedna z nich se nachází v Hradci Králové. Odborným garantem tradice betlemářství nejen v Královéhradeckém kraji je Třebechovické muzeum betlémů, které mimo jiné zajišťuje dokumentaci statických a mechanických betlémů z tradičních betlemářských oblastí.

Nejsilnější tradici mělo řezbářství v Orlických horách a Krkonoších, kde je nejvíce známá výroba vyřezávaných dřevěných betlémů zhotovených tradičně ze dřeva. Nejznámější je třebechovický Proboštův betlém, který byl v roce 1999 prohlášen za národní kulturní památku a dále Utzův mechanický betlém v Olešnici v Orlických horách.

Betlémy, jejich tvorba a stavění jsou součástí křesťanské tradice. Srozumitelnou formou pomáhaly šířit základy křesťanské víry mezi široké vrstvy obyvatelstva. Na českém území byl první betlém postaven v roce 1562 v jezuitském kostele sv. Klimenta v Praze. Reformy Marie Terezie a Josefa II. ve druhé polovině 18. století vedly k zákazu stavění betlémů v kostelech na celém území rakouské monarchie. Tento zákaz paradoxně pomohl rozvoji výroby a stavění betlémů a tradice se postupně přenášela do domácností. Začaly se utvářet betlemářské oblasti, které se od sebe lišily technologií výroby betlémů i vzhledem jednotlivých figur. K největšímu rozkvětu betlemářství došlo v průběhu 19. století a na počátku 20. století. Betlemářská tvorba byla převážně založena na rodinné tradici a předávala se z generace na generaci. Současná podoba betlemářské tradice spočívá především v osobnostech nynějších tvůrců, kteří ji svou invencí stále rozvíjejí.