Využití "lidarových" dat pro vyhledávání starých lomů

Základem digitálního modelu reliéfu je letecké laserové skenování zemského povrchu. Tato metoda spočívá v určování výšek vybraných bodů v nezalesněném terénu na principu měření vzdálenosti mezi snímacím přístrojem a snímaným objektem (bodem). Ona vzdálenost je vypočítána na základě času šíření laserového paprsku odraženého od určitého místa na zemském povrchu. Tímto způsobem vznikne trojúhelníková síť bodů a jejich následnou selekcí a interpolací jsou stanoveny vrstevnice i vykresleny plochy mezi nimi. V současnosti je využívána již 5. generace (5G) LiDaRových dat.

LiDaRem 5G lze v praxi zajímavými způsoby vykreslit a následně analyzovat různé parametry zemského povrchu, například u svahů jejich sklon a orientaci vůči světovým stranám nebo znázornit zastínění reliéfu. Lze však také pozorovat různé současné i zaniklé přírodní i lidskou činnosti vzniklé objekty, třeba bývalé říční zákruty (typicky v údolí Labe), staré cesty či meze mezi políčky, příkopy nebo valy (například val pevnostního opevnění z války 1866 v lesním areálu na Chlumu).

LiDaR 5G lze rovněž velmi úspěšně aplikovat pro vyhledávání starých lomů. Klasickými zdroji pro hledání starých geologických lokalit jsou kromě článků či monografických děl (soupisy lomů aj.) především topografické a geologické mapy (obr. 1, 2) či staré letecké snímky. Přinos LiDaRu je, že umožňuje nejen zobrazit objekty totožné s mapou (obr. 3), nýbrž i odhalit staré lomy z mapy či starých leteckých snímků nerozpoznatelné ani v jiných zdrojích neuváděné.

Vyhledávání starých lomů pomocí LiDaRu můžeme ukázat na dvou příkladech z východních Čech. V prvním případě byly odhaleny staré lůmky v okolí Miletína na Hořicku (obr. 4, 5), ve druhém případě u Ústí nad Orlicí (obr. 6, 7). Lomy se pomocí laserového snímkování zobrazují jako objekty připomínající formičky obtisknuté do těsta.

Zobrazení lomů pomocí digitálního modelu reliéfu však nestačí. Tyto lokality je nutné následně ověřit přímo v terénu a zjistit, zda se tam nalézají také skály či jsou tato místa již zarostlá a zasutěná. U Miletína (obr. 8) i u Ústí nad Orlicí (obr. 9) byly zjištěny skalní odkryvy, což umožnilo obě lokality zaevidovat do databáze geologických lokalit s potenciálem budoucích výzkumů a sběrů.

Digitální model reliéfu ve formě LiDaRových dat 5. generace se ukazuje, vedle klasických mapových, fotografických či literárních zdrojů, jako velice užitečná aplikace při hledání zaniklých geologických lokalit.

Autor: Mgr. Jan Juráček

• Příklad zobrazení lomů (zvýrazněny červeně) na topografické mapě v okolí Očelic. Příklad zobrazení lomů (zvýrazněny červeně) na topografické mapě v okolí Očelic.
• Příklad zobrazení geologické lokality (naznačena červeně) na geologické mapě u Očelic. Příklad zobrazení geologické lokality (naznačena červeně) na geologické mapě u Očelic.
• : Zobrazení starých lomů (ohraničeny červeně) u Očelic pomocí LiDaRu. : Zobrazení starých lomů (ohraničeny červeně) u Očelic pomocí LiDaRu.
• Topografická mapa u Miletína znázorňuje pouze chaoticky uspořádané vrstevnice (označeny červeně). Topografická mapa u Miletína znázorňuje pouze chaoticky uspořádané vrstevnice (označeny červeně).
• Odhalení starých lomů (zvýrazněny červeně) u Miletína aplikací LiDaRu. Odhalení starých lomů (zvýrazněny červeně) u Miletína aplikací LiDaRu.
• Topografická mapa v západním okolí Ústí nad Orlicí u nádraží žádný starý lom nezobrazuje. Topografická mapa v západním okolí Ústí nad Orlicí u nádraží žádný starý lom nezobrazuje.
• Při zobrazení LiDaRových dat v oblasti západně od nádraží v Ústí nad Orlicí z obrázku „vykoukly“ tři staré lůmky (označeny červeně). Při zobrazení LiDaRových dat v oblasti západně od nádraží v Ústí nad Orlicí z obrázku „vykoukly“ tři staré lůmky (označeny červeně).
• Starý lůmek u Miletína. Starý lůmek u Miletína.
• Skalní odkryv v opuštěném lomu u Ústí nad Orlicí. Skalní odkryv v opuštěném lomu u Ústí nad Orlicí.
•