Pestrý program Četnického dne nabídl stovkám návštěvníků ukázky práce prvorepublikových četníků v exteriérech i interiérech Muzea východních Čech. Vše začala komentovaná přehlídka četnických stejnokrojů.
Expozice "K Salonu republiky" pak posloužila jako ideální místo pro ukázku vyšetřování vraždy.
Před muzejní budovou na Eliščině nábřeží byli návštěvníci svědky několika dynamických ukázek - zajištění pachatelů loupežného přepadení, řešení autonehody nebo četnického zákroku proti demonstrantům.
V přednáškovém sále muzea se zájemci setkali s tvůrci seriálu Četnické humoresky. Pozvání přijal spisovatel, policejní historik, odborník na prvorepublikové četnictvo a také duchovní otec oblíbeného televizního seriálu plk. Michal Dlouhý a také scénáristka a režisérka Pavlína Moskalyková. Diváci navíc zhlédli nový dokument o Četnických humoreskách.
Součástí programu bylo rovněž odhalení pamětní desky Josefu Arazimovi, která byla v listopadu 2016 omylem umístěna na budovu bývalé Salavcovy vinárny na nedalekém náměstí 5. května. Její správné umístění je ovšem na budově někdejší četnické stanice v Hradci Králové na třídě ČSA 284. Právě tam ve skutečnosti sídlily všechny četnické útvary, které ve městě působily a v letech 1928 až 1936 také četnická pátrací stanice. Četnictvo opustilo budovu v roce 1936.
Josef Arazim se narodil 20. listopadu 1898 v Sedlčánkách. Za první světové války bojoval na italské frontě, kde v červenci 1917 přeběhl do italského zajetí a již 5. října 1917 se přihlásil do československé zahraniční armády. Později bojoval například u Ferrary. Po skončení války se zúčastnil osvobozování Slovenska a v roce 1921 byl demobilizován. V srpnu 1921 nastoupil jako četník a postupně prošel několika funkcemi. Po okupaci Československa působil jako velitel četnické stanice v Holicích a v roce 1943 byl jako legionář předčasně penzionován. V květnu 1945 se přihlásil na četnické stanici v Holicích do služby, při odzbrojování ustupujících německých jednotek byl ale Němci 6. května zadržen a jen se štěstím unikl popravě. Od 10. května 1945 sloužil v Albrechticích, později v dalších služebnách v pohraničí a poté na Hradecku. V roce 1955 byl přeložen do trvalé výslužby. Do roku 1961 pracoval jako vrátný, do důchodu šel v roce 1963. Josef Arazim zemřel v Hradci Králové 14. listopadu 1975.
Program završila komentovaná prohlídka nově otevřené výstavy Četnické humoresky v Salonu republiky, která potrvá až do 26. března 2023.
https://www.muzeumhk.cz/novinky-z-muzea/1341-ohlednuti-za-cetnickym-dnem.html?fbclid=IwAR1TV-KEdZxnoq1V8MImFIMTAzhWjDwcTQyOVS0qdn5B8Sw1DmXv5_ak_FU#sigProIdf195693a9a
Ukázka potlačení nepovolené demonstrace četnickým pohotovostním oddílem, která byla provedena v rámci doprovodného programu Den s četnictvem u příležitosti zahájení výstavy Četnické humoresky v salonu republiky 15.10. 2022. Ukázka se volně inspiruje událostmi, kdy v období Velké hospodářské krize došlo v Hradci Králové, konkrétně v dnešní ulici V Kopečku, k zakročení četnictva proti demonstraci nabývající násilného charakteru. Tak jako na jiných místech Československé republiky i zde došlo ke zneužití tíživé ekonomické situace představiteli Komunistické strany Československa, kteří vybízeli k násilnému obsazení městských úřadů. Četnictvo v souladu s platnými předpisy zakročilo a dav rozptýlilo za cenu zranění několika civilistů, nikdo však neutrpěl trvalou újmu na zdraví. V jiných regionech byla situace vážnější a demonstrace počátku 30. let si vyžádaly 12 civilních obětí a řadu zraněných četníků.
