Zpravodaj muzea

Pokyny pro autory byly uvedeny jako stať č. 26/2000 (odkazy na ně jsou i v tiráži sborníků) 

 

Redakční rada: PhDr. Jiří Sigl (odpovědný redaktor), PhDr. Jiří Kalferst (výkonný redaktor), Mg. Radek Bláha (člen redakce)

Vydavatel: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

ISBN: 80-85031-49-3 (č. 29/2003); 80-85031-56-6 (č. 30/2004); 80-85031-58-2 (č. 30/2004-Supplementum); 80-85031-62-0 (č. 31/2005); 80-85031-67-1 (č. 32/2006);

Náklad: 400 ks

 

Přes mnohaleté, až rigidně neměnné požadavky na obsah a formu článků, se vyskytuje stále vysoký počet příspěvků, jenž se těmito regulemi z nejrůznějších důvodů neřídí. Danou situaci nezjednodušil ani fakt, že výše zmíněné požadavky byly po celou dobu tradovány pouze formou zvykového práva a není tedy dost dobře možné se na jejich přesné znění odvolat. Záleží tudíž na osobních znalostech, popřípadě dobré vůli autora je více či méně respektovat. Následkem toho je redakční úprava dodaných podkladů zbytečně pracná a v některých případech, zejména u obrazových příloh, již takřka nemožná. Metoda „jako obvykle“ totiž vedla k postupnému vzniku řady trvalých textových aberací, projevujících se přestupky jak proti typografickým normám, tak i vůči požadované proporcionalitě článků a jejich odbornému aparátu. Tato skutečnost - spolu se zvyšujícím se počtem příspěvků a přispěvatelů - zapříčinila, že redakční úpravy přesáhly únosnou časovou míru a je nutno přikročit k jisté regulaci.

 

1. Zaměření článků

Sborník „Zpravodaj muzea v Hradci Králové "přijímá původní práce s regionální archeologickou tématikou a po dohodě s redakcí i příspěvky z příbuzných oborů. Preferují se výroční přehledové články o činnosti jednotlivých východočeských institucí, dále zprávy o terénních akcích, stručné materiálové a popřípadě historicko-geografické studie. Redakce rovněž přijímá referáty o odborných konferencích, výstavách a přednáškách. Vítané jsou bibliografie lokálních periodik a recenze regionálních literatury se vztahem k archeologii.

 

U všech příspěvků je kladen důraz na aktuálnost, což značí, že by bylo vhodné referovat o akcích, které se uskutečnily nejlépe během předchozího kalendářního roku. Výjimkou jsou články s tématikou konkrétních sídelních mikroareálů nebo sumační přehledy jednotlivých kultur.

 

2. Textová část

Doporučená struktura vychází u přehledových statí (tj. soupisů akcí, apod.) z původní informační věty sborníků ARÚ AV ČR Praha „Výzkumy v Čechách“ (naposledy pro roky 1986/87), a to s omezením délky jedné položky na maximálně 100 slov, u článků pak z mezinárodního schéma IMRAD (Šesták 2000, 81n.), přičemž délka příspěvku (včetně doprovodných příloh) by neměla přesáhnout rozsah 15 - 20 stran. Schéma bibliografií a recenzí je definováno příslušnou českou normou (ČSN 01 0194 a 01 0198). Za nedílnou součást stati lze považovat podklad pro cizojazyčné resumé, přičemž jeho délka by neměla činit více než 10% délky vlastního textu.

 

Formální požadavky na textovou úpravu vycházejí z platných Pravidel českého pravopisu a norem ČSN 01 0184 (ISO 2145) a 01 6910. Parametry citace jsou převzaty z mezinárodní normy používané v Archeologických rozhledech a ze stejného zdroje lze přebírat i zkratky časopisů.

 

Při tvorbě textu je preferováno použití textového editoru MS Word ´97 (nebo MS Word 2000), pouze v nevyhnutelných případech i editoru T 602. Bude-li text psán v prostředí MS Word, postačí ponechat standardní nastavení velikosti stránky při dvojitém řádkování, za použití fontu Times New Roman o velikosti 12 a zarovnání k levému okraji. Pro editor T 602 je stránka definována 60 úhozy na řádek a 30 řádky při dvojitém řádkování.

 

Vzhledem k dalšímu redakčnímu zpracování není vhodné text jakkoliv upravovat, tj. vkládat pevné mezery, dělit slova a text dále formátovat, kupříkladu za pomocí stylů (týká se textového editoru Word ´97 a Word 2000). V případě použití editoru T 602 se nedoporučují ani poznámky pod čarou a sumační tabulky v textu (v rámci předtiskových úprav budou na základě tištěné předlohy článku převedeny do prostředí MS Word).

 

Budou-li do textu zařazeny údaje týkající se rozměrů, osvědčuje se uvádět je buď v metrech - při popisu terénních situací (rozměry kontextů, sond, terénních znaků, atd.), nebo v centimetrech - při popisu artefaktů (movitých předmětů).

 

Podobně je třeba sjednotit i způsob, jakým jsou jednotlivá naleziště či nálezy lokalizovány. Na mapách základních (ZM 10, tj. v měřítku 1 : 10 000) či odvozených (SMO 5, tj. v měřítku 1 : 5 000) musí být vzdálenosti odměřovány od západní (ZSČ) a jižní sekční čáry (JSČ), a to v milimetrech, přičemž z důvodů zpětné kontroly se zdá být vhodné údaje zapisovat vždy v tříznakovém tvaru - např. 002, 022 mm (Benešová - Fejtová 2000, tabulka 6). Jednotná by měla být i struktura zápisu: 1. označení mapy (např. ZM 10; SMO 5); 2. číslo, případně označení listu (13-22-06; Hořice 9-2); 3. koordináty ve tvaru ZSČ/JSČ oddělené od sebe středníkem (vzor: ZM 10:13-22-06, koordináty od ZSČ/JSČ: 099/007; 111/022; 117/033 mm).

 

3. Úprava příloh

Přílohy článků je možné předkládat ve formě kvalitně reprodukovaných černobílých mapových podkladů, pérovek, tabulek a počítačové grafiky (publikování fotografií nutno projednat s redakcí). Příloha má v základním rozměru, tzv. „zrcadle“, velikost 170 x 260 mm, přičemž je třeba přizpůsobit její délku rozsahu doprovodného textu, který bude umístěn pod příslušnou přílohou (konkrétně 1 cm pro první řádek a 0,5 cm pro každý další).

 

Je-li přímo do přílohy nutno vložit jakýkoliv text (popisky, čísla, atd.), musí být použito bezpatkové písmo (např. Arial), přičemž by jeho velikost (v základním zrcadle) neměla klesnout pod 3 mm¹. Pokud je některou přílohu nutno rozdělit do více samostatných částí, musí být tyto části označeny buď čísly nebo písmeny, přičemž v rámci jednoho příspěvku by se neměly objevit obě varianty současně. V případě, že jsou v přílohách presentovány jednotlivé artefakty, je třeba každý z nich označit číslem, zvláště jsou-li v textu samostatně popisovány.

 

Vzhledem ke změnám velikosti obrazových příloh nelze pominout zařazení grafického měřítka, u plánů a map navíc doplněné orientací (podle světových stran).

 

Veškeré přílohy, tedy i sumační tabulky zařazené přímo do textu, je třeba průběžně číslovat². S přihlédnutím ke způsobu předtiskového zpracování postačí danou přílohu očíslovat na rubu měkkou tužkou.

 

Příspěvky se odevzdávají na CD a v jednom kontrolním výtisku.

 

Termín uzávěrky každého dalšího čísla je k 31. srpnu daného roku.

 

Literatura

Benešová, J. - Fejtová, P. 2000: K metodice prostorové identifikace archeo­lo­gických nálezů pro potřeby památkové péče, Zprávy ČAS, Supplément 41. Praha.

ČSN 01 0184 - číselné označování části textu - (ISO 2145).

ČSN 01 0194 - referát a anotace.

ČSN 01 0198 - rešerše.

ČSN 01 6910 - úprava písemností psaných strojem nebo zpracovaných texto­vými editory.

Šesták, Z. 2000: Jak psát a přednášet o vědě. Praha.

 

¹ Vzhledem k možnosti využít doprovodné popisy však redakce doporučuje omezit rozsah těchto popisek na nutné minimum.

² Budou-li se například v textu nacházet dvě sumační tabulky, první obrazová příloha ponese číslo 3.