NÁLEZ DOKLADŮ DÍLNY NA VÝROBU KORÁLKŮ

NÁLEZ DOKLADŮ DÍLNY NA VÝROBU KORÁLKŮ
Mgr. Radek Bláha, MVČ, 14. 12. 2018
kliknutím zvětšíte
Pohled do výkopu. Vzorkování vrstvy, ve které ležely provrtané kosti.

NÁLEZ DOKLADŮ DÍLNY NA VÝROBU KORÁLKŮ ČI KNOFLÍKŮ V HRADCI KRÁLOVÉ

V listopadu roku 2018 pokračoval archeologický výzkum při rekonstrukci schodiště Bono publico v jižní části historického jádra města. Zemní práce probíhaly v nejjižnější části zahrady biskupství v rohu mezi obvodovou zdí schodiště a původní dolní městskou hradbou. Kvůli izolaci zdiv zde byl proveden výkop hluboký více než 7 m. V jeho spodní části, asi v hloubce 6,5 m, se podařilo zachytit vrstvu, ze které byl získán soubor přibližně 50 zlomků kostěných destiček s otvory. Jedná se o odpad pocházející z výroby kostěných růžencových korálků případně knoflíků. Podle průměru otvorů je patrné, že se vyráběly tři hlavní velikostní kategorie korálků. Nejčastější je průměr kolem 7-8 mm a tloušťka 3-4 mm. Méně často jsou zastoupeny destičky s otvory kolem 4-5 m a tloušťkou rovněž 3-4 mm. Štastnou náhodou se na jedné destičce dochoval i nedokončený korálek této velikosti. Třetí největší typ korálků (či knoflíků) reprezentuje jediná destička s otvory o průměru 10-11 mm, její tloušťka činí 0,5-0,7 mm.
Ukázka souboru kostěných destiček před očištěním.
Korálky, případně drobné knoflíky, se vyráběly z kostí turů domácích, případně prasat, zejména z dlouhých kostí končetin. Postupovalo se obvykle tak, že z kosti byly odřezány či odseknuty konce s kloubními hlavicemi (i ty se v našem souboru nacházejí) a střední část byla rozštípána a rozřezána na ploché destičky. K výrobě se ovšem užívala i parohovina opracovávaná obdobným způsobem. Korálky či knoflíky vznikaly vrtáním na jednoduchém soustruhu pomocí malých trojhrotých vrtáků. Zručný řemeslník mohl tímto způsobem vyrobit za jeden den značné množství produktů.
Část souboru kostěného odpadu z výroby korálků. Patrné jsou tři různé velikostní kategorie i nedovrtaný malý korálek na jedné z destiček.
Podle stratigrafické situace a zlomků keramiky, které byly nalezeny spolu s kostmi, můžeme náš soubor datovat do 14. – 15. století, tedy do předhusitské doby. Dílna se nacházela patrně v některém z domů, které se nacházely na místě dnešního biskupství. Z ní byly kostěné odpadky odhozeny za hradby. Získaný soubor je dosud nejpočetnější svého druhu z Hradce Králové. Podobných dílen se ovšem v Hradci nacházelo více, o čemž svědčí nálezy obdobných odpadků z kosťařské výroby, které máme ve sbírkách  MVČ i z jiných míst našeho města. Doklady středověké výroby kostěných korálků či knoflíků v podobě výrobního odpadu,  nedokončených i hotových výrobků pak známe třeba z nedaleké Chrudimi, dále z Prahy, Brna a dalších měst v českých zemích.
Odpad z výroby korálků z parohu. Další doklad kosťařství z blíže neurčeného místa v Hradci Králové ze starých sbírek muzea.
© 2018 Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové