_______________________
Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9.00-17.00 hodin
Vstupné:
základní 50 Kč
snížené 20 Kčrodinné 100 Kč
_______________________
_______________________
Muzeum východních Čech
v Hradci Králové je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajem.
Domovská stránka > O Muzeu > Organizační struktura > Památník bitvy 1866 na Chlumu > NOVÉ OBJEVY FAUNY A FLÓRY V JEZERNÍCH PÁNVÍCH MLADŠÍCH PRVOHOR
Zvolte velikost textu
NOVÉ OBJEVY FAUNY A FLÓRY V JEZERNÍCH PÁNVÍCH MLADŠÍCH PRVOHOR
Výstava prezentující nejnovější nálezy fauny a flóry z podkrkonošské pánve a boskovické brázdy.
Činnost Muzea východních Čech je v oblasti paleontologie v posledních několika letech zaměřena na výzkum fauny permských usazenin podkrkonošské pánve a boskovické brázdy. Tento výzkum je prováděn v rámci grantových projektů podporovaných Ministerstvem Kultury ČR a Grantovou agenturou ČR. Hlavním cílem projektů je studium paprskoploutvých ryb mladších prvohor. Spolu s těmito rybami se však podařilo objevit ve vrstvách starých téměř 300 milionů let velké množství další fauny a flóry. Na výstavě jsou poprvé prezentovány veřejnosti nejlepší ukázky z velkého souboru fosilií, včetně zcela nově objevených druhů paprskoploutvých ryb, obojživelníků a trnoploutvých rybovitých obratlovců. Výstava je doplněna několika obrazovými rekonstrukcemi vyhynulých zvířat v podání našeho významného malíře Jana Sováka, žijícího nyní v Kanadě, který se specializuje právě na zobrazení fosilních živočichů a prostředí, ve kterém žili. Důležitou součástí výstavy jsou ukázky výsledků preparačních metod paleontologického materiálu používaných v našem muzeu.
Mladší prvohory se skládají pouze ze dvou útvarů, a to karbonu a permu. Celé období mladších prvohor trvalo asi 110 milionů let a vyznačovalo se řadou geologických pochodů, které pozměnily tvářnost tehdejší krajiny. Především karbon byl periodou velice neklidnou a tzv. variské vrásnění, které v té době probíhalo, vtisklo v naší oblasti základní rysytzv. Západním Sudetům, ke kterým přičítáme Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory. Po vzniku těchto horstev vznikaly mezihorské jezerní pánve, kde se začíná ukládat materiál snášený z přilehlých hor. V prostoru mezi dnešními Krkonošemi a Zvičinou se rozkládá podkrkonošská pánev, v oblasti severovýchodně od Trutnova a Žacléře a v celém Broumovském výběžku je významná vnitrosudetská pánev. V těchto jezerních pánvích pulsoval koncem karbonu a v permu čilý život. Vodní prostředí bylo obýváno nejrůznějším společenstvím zvířat. Nejčastěji se můžeme setkat s paprskoploutvými rybami, sladkovodními žraloky a ocasatými bojživelníky. Množství hmyzu v okolí jezer sloužilo za potravu velkým obojživelníkům a plazům.
Boskovická brázda – permské rostlinstvo
Močálovité oblasti v okolí jezera byly porostlé bujnoutropickouvegetací tvořenou plavuněmi přesličkamia kapradinami. Mnohé z nich měly stromovitý vzrůst. Druhově bohaté společenstvo rostlin je zastoupeno v jižní části sedimentačního prostoru boskovické brázdy na lokalitách v okolí Moravského Krumlova. V severní části boskovické brázdy v okolí Letovic nalézáme zejména velké vějíře kapradinovitých rostlin druhu , až metr dlouhé listy kordaitů () a množství prvních jehličnanů rodu podobných dnešní araukarii.
Boskovická brázda
Výzkum fauny boskovické brázdy byl prováděn v rámci grantového projektu č. 205/04/0941 Grantové agentury České republiky v letech 2004-2006. Terénní výzkumy se soustředily na sedimenty spodního permu jižní části brázdy v okolí Moravského Krumlova a Neslovic a poněkud mladší, ale rovněž spodnopermské usazeniny severní části brázdy v okolí Letovic. Četné nálezy paprskoploutvých ryb, z nichž bylo několik druhů dosud neznámých, poskytly cenné informace o tehdejším životním prostředí v jezeru a umožnily paralelizaci vrstev boskovické brázdy s ostatními obdobnými pánvemi v Evropě. Velmi významný byl nález početné populace, dnes již vymřelé skupiny trnoploutvých rybovitých obratlovců – akantodů u Letovic. Velice proslulé jsou v severní části brázdy nálezy obojživelníků z čeledi discosauriscidae. Zcela nově však byly objeveny drobné kostřičky malých obojživelníků čeledi Branchiosauridae, a to jak z jižní, tak severní části boskovické brázdy.
Boskovická brázdy – lokalita Kochov
Lokalita Kochov u Letovic má zcela výjimečné postavení pokud se týče četnosti výskytu permské fauny. Nejhojněji se vyskytují obojživelníci druhu Discosauriscus austriacus z čeledi Discosauriscidae. Jejich výskyt je vázán na 28 cm mocnou polohu vápence a doprovázejí je paprskoploutvé ryby rodu Paramblypterus a Bourbonnella. Kosterní zbytky všech těchto obratlovců nejsou zuhelnatělé, jak je obvyklé v sedimentech mladších prvohor, ale jsou fosilizovány fosforečnanem vápenatým. Tento typ chemismu, odlišný od matečné horniny, umožňuje vyleptávání kostřiček obojživelníků a i celých těl ryb ze sedimentů chemickou cestou. Výsledkem jsou perfektně zachované anatomické detaily na kostrách, umožňující zpřesnění již dřívějších popisů a objevy dosud neznámých anatomických struktur.
Podkrkonošská pánev
Výzkum fauny podkrkonošské pánve je prováděn v rámci grantového projektu DE06P04OMG003 Ministerstva kultury České republiky a probíhá od roku 2006. Hlavním jeho cílem je poznání fauny paprskoploutvých ryb svrchního karbonu a permu, ale během terénních výzkumů byla objevena řada dalších zástupců tehdejší fauny ze skupiny sladkovodních žraloků (Xenacanthidae), trnoploutvých rybovitých obratlovců (Acanthodii) a obojživelníků. Zatímco ze svrchního karbonu podkrkonoší jsou známé pouze izolované šupiny a kosti paprskoploutvých ryb, ve spodnopermských sedimentech tzv. rudnického obzoru v okolí Semil se vyskytuji velmi dobře zachovaní, až 30 cm dlouzí jedinci ryby Stejné prostředí obývaly i drobné rybky rodu trnoploutví – Acanthodii i drobný „ráček“ . Patrně obávaným predátorem v tehdejších vodách byl sladkovodní žralok dorůstající až jeden metr délky.V poněkud mladších vrstvách spodního permu podkrkonošské pánve představovaných sedimenty tzv. kalenského obzoru převažují spíše menší jedinci ryb patřících rovněž rodu , ale jiným druhům než jsou v rudnickém obzoru, vzácně se objevuje rod . Ze sladkovodních žraloků se poměrně vzácně vyskytuje a z obojživelníků drobní zastupci rodu z čeledi Branchiosauridae.
Nové objevy - paleontologie
 |  |
