_______________________
Muzeum východních Čech
v Hradci Králové
Eliščino nábřeží 465
500 01 Hradec Králové
tel.: 495 512 462
Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9-17 hodin
Vstupné:
základní 50 Kč
snížené 20 Kč
rodinné 100 Kč
rodinné 100 Kč
_______________________
Památník bitvy 1866
na Chlumu
Chlum čp. 66
503 12 pošta Všestary
tel.: 495 447 058
e-mail: chlum@muzeumhk.cz
Zvolte velikost textu
Historie muzea
Muzeum bylo v Hradci Králové založeno v roce 1880.
Přímým podnětem k jeho zřízení se stala zdejší výstava starožitností a památností konaná v létě roku 1879. Mnoho předmětů vystavených při této příležitosti město postupně zakoupilo do sbírek nově budovaného muzea. Jeho součástí se staly také cenné městské památky uchovávané dosud na radnici - tzv. Eliščin pás a gotické lžičky, ciborium, nástroje z královéhradecké mučírny a sbírka vzácných hudebních rukopisů bývalých královéhradeckých literátských kúrů.
Přímým podnětem k jeho zřízení se stala zdejší výstava starožitností a památností konaná v létě roku 1879. Mnoho předmětů vystavených při této příležitosti město postupně zakoupilo do sbírek nově budovaného muzea. Jeho součástí se staly také cenné městské památky uchovávané dosud na radnici - tzv. Eliščin pás a gotické lžičky, ciborium, nástroje z královéhradecké mučírny a sbírka vzácných hudebních rukopisů bývalých královéhradeckých literátských kúrů.
Stanovy městského muzea byly schváleny 6. srpna 1880. V červnu 1881 vydal muzejní odbor provolání o tom, že obec předává své sbírky muzeu a veřejnost se žádá o věnování památek do dvou oddělení muzea – archeologického a průmyslového.
Poprvé byly sbírky otevřeny veřejnosti 1. února 1885 v kapli sv. Václava v domě čp. 33 na Žižkově náměstí. O jejich uspořádání se zasloužil náměstek starosty Ladislav Jan Pospíšil, známý hlavně svými zásluhami o zrušení královéhradecké pevnosti. Původní dvě oddělení se v roce 1896 rozdělila na dvě samostatná muzea - historické a průmyslové pro severovýchodní část Království českého.
Poprvé byly sbírky otevřeny veřejnosti 1. února 1885 v kapli sv. Václava v domě čp. 33 na Žižkově náměstí. O jejich uspořádání se zasloužil náměstek starosty Ladislav Jan Pospíšil, známý hlavně svými zásluhami o zrušení královéhradecké pevnosti. Původní dvě oddělení se v roce 1896 rozdělila na dvě samostatná muzea - historické a průmyslové pro severovýchodní část Království českého.
Muzejní fondy byly rychle rozšiřovány. Při boření pevnostních hradeb a výstavbě nových budov bylo získáno mnoho archeologických nálezů. Na konci 19. století byl proveden systematický archeologický výzkum i v okolí města (Svobodné Dvory, Plotiště, Kukleny), podařilo se získat poměrně ucelený soubor památek z války roku 1866, velkou přízeň projevovali svými dary také královéhradečtí měšťané.
Na počátku 20. století bylo muzeum roztroušeno v několika budovách, sbírky mohly být vystaveny jen z malé části a špatné podmínky nedovolovaly důsledně rozvinout ani přednášky a výstavy. Situaci se podařilo vyřešit v letech 1909 až 1912, kdy byla postavena na labském Eliščině nábřeží nová speciální muzejní budova podle návrhu architekta Jana Kotěry (1871-1923), jednoho ze zakladatelů moderní české architektury.
Na počátku 20. století bylo muzeum roztroušeno v několika budovách, sbírky mohly být vystaveny jen z malé části a špatné podmínky nedovolovaly důsledně rozvinout ani přednášky a výstavy. Situaci se podařilo vyřešit v letech 1909 až 1912, kdy byla postavena na labském Eliščině nábřeží nová speciální muzejní budova podle návrhu architekta Jana Kotěry (1871-1923), jednoho ze zakladatelů moderní české architektury.
Stavba budovy, která byla určena pro obě městská muzea, byla dokončena ještě před vypuknutím první světové války, v jejímž průběhu však byla činnost velmi omezena na několik výstavních akcí. Největší rozkvět muzea, jeho sbírek i odborné a publikační činnosti je spojen s osobou městského tajemníka Ludvíka Domečky, který spravoval sbírky v letech 1895 až 1937.
V meziválečném období vznikla v Hradci Králové další muzea (např. župní pedagogické) a především v roce 1939 přírodovědecké, v roce 1936 byla zpřístupněna městská galerie.
Po druhé světové válce byla všechna muzea sloučena v jediný ústav. Ten se v roce 1959 stal krajským muzeem, které poté několikrát změnilo svou organizaci, náplň práce i název a od roku 1974 (po sloučení s obdobným pardubickým pracovištěm) působilo jako Krajské muzeum východních Čech. Od roku 1991 (po opětovném osamostatnění Východočeského muzea v Pardubicích) nese současný název Muzeum východních Čech v Hradci Králové. V devadesátých letech 20. století působilo muzeum jako příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR, od roku 2001 je zřizováno Královéhradeckým krajem.
V roce 1993 se stal součástí muzea Památník bitvy 1866 na Chlumu.
Po druhé světové válce byla všechna muzea sloučena v jediný ústav. Ten se v roce 1959 stal krajským muzeem, které poté několikrát změnilo svou organizaci, náplň práce i název a od roku 1974 (po sloučení s obdobným pardubickým pracovištěm) působilo jako Krajské muzeum východních Čech. Od roku 1991 (po opětovném osamostatnění Východočeského muzea v Pardubicích) nese současný název Muzeum východních Čech v Hradci Králové. V devadesátých letech 20. století působilo muzeum jako příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR, od roku 2001 je zřizováno Královéhradeckým krajem.
V roce 1993 se stal součástí muzea Památník bitvy 1866 na Chlumu.
