Obrázek stránky
Domovská stránka > Novinky > NOVINKY > Výzkum polykulturního pohřebiště v Lochenicích
MaléStředníVelkéExtra velké

Výzkum polykulturního pohřebiště v Lochenicích

Výzkum polykulturního pohřebiště v Lochenicích
Pavel Horník, Jana Nácarová, Pavel Sybr, MVČ, 1. 11. 2013
Pohled na plochu výzkumu
V průběhu října zahájili pracovníci Muzea východních Čech v Hradci Králové záchranný výzkum známého polykulturního pohřebiště v Lochenicích. Pohřebiště bylo objeveno a poprvé zkoumáno v 50tých letech 20. stol. Další etapa výzkumů následovala v 70tých a 80tých letech. Přítomnost starších sond a částečně nebo zcela v minulosti prozkoumaných objektů, klade na současný výzkum velmi vysoké nároky.
Kostrový hrob č. 2
Jedná se o unikátní situaci, která umožní stanovit metodiku, jak v obdobných případech v budoucnosti postupovat. Lokalita je situována na mírném návrší s dobrým výhledem do krajiny a s dostupností vodních zdrojů. Pravděpodobně proto zde nejprve stálo sídliště kultury s vypíchanou keramikou s rozsáhlou kruhovou svatyní - rondelem. Pohřbívat se zde začalo v závěru eneolitu. První kostrové hroby patří kultuře zvoncovitých pohárů. Znovu zde bylo pohřbíváno v mladší době bronzové lužickou kulturou a šlo o hroby žárové. Po časové odmlce zde začali v době stěhování národů pohřbívat Germáni. Nejmladší hroby jsou datovány do 10. – 11. století a patřily Slovanům.
Detail na keramickou nádobku z žárového hrobu, lužická kultura
Aktuální výzkum zde odkryl celkem 11 hrobů. Tři žárové hroby se hlásí k lužické kultuře. Jeden kostrový hrob je s jistotou možné přiřadit do přelomu 5. a 6. století, kdy na zdejším pohřebišti pohřbívali Germáni. Zbývající pohřby je velmi obtížné datovat, protože se v nich nedochoval žádný doprovodný materiál, který by umožnil stanovení stáří. Mimo hrobů výzkum odkryl řadu objektů sídlištního charakteru, které jsou spojeny s osídlením neolitickou kulturou s vypíchanou keramikou.
Objekt 1, 3D model cistuace, pracovní verze
Mezi ty nejzajímavější objekty patří rozsáhlá kumulace kamenů, mezi nimiž spočívají přepálené zvířecí kosti a kousky mazanice. Hypoteticky by se mohlo jednat o velmi špatně dochovanou pec na přípravu pokrmů. Tato interpretace je prozatím předčasná neboť výzkum stále probíhá. K co nejpodrobnější dokumentaci tohoto objektu byl použit 3D scanner. Využití 3D scanneru jako standardního dokumentačního prostředku archeologických situací pracovníci Muzea východních Čech v letošním roce testují. Tato poměrně mladá metoda prozatím přináší cenné výsledky a postupně začíná být integrována co by běžná součást výzkumu.
1. Pohled na plochu výzkumu
2. Kostrový hrob 1, doba stěhování národů
3. Keramická nádobka z hrobu 1, doba stěhování národů
4. Kostrový hrob č. 2
5. Kostrový hrob č. 2
6. Žárový hrob, lužická kultura
7. Detail na keramickou nádobku z žárového hrobu, lužická kultura
8. Pohled na superpozici archeologického objektu se sondami z výzkumu ze 70tých nebo 80tých let
9. Objekt 1, kumulace kamenů s pozůstatky přepálených zvířecích kostí
10. Objekt 1, kumulace kamenů s pozůstatky přepálených zvířecích kostí
11. Objekt 1, 3D model cistuace, pracovní verze
12. Objekt 1, 3D model cistuace, pracovní verze
GB  DE  PL
OTEVÍRACÍ DOBA
úterý až pátek:
16.00–20.00 hodin
sobota a neděle:
9.00-17.00 hodin
více...
 
 
 
 

.
© 2017 Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové
MVČ je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajemKrálovéhradecký krajpartner-separatorMěsto Hradec Královépartner-separatorČeský rozhlas Hradec Králové