Obrázek stránky
Domovská stránka > Novinky > NOVINKY > Výzkum polykulturního pohřebiště v Lochenicích
MaléStředníVelkéExtra velké

Výzkum polykulturního pohřebiště v Lochenicích

Výzkum polykulturního pohřebiště v Lochenicích
Pavel Horník, Jana Nácarová, Pavel Sybr, MVČ, 1. 11. 2013
Pohled na plochu výzkumu
V průběhu října zahájili pracovníci Muzea východních Čech v Hradci Králové záchranný výzkum známého polykulturního pohřebiště v Lochenicích. Pohřebiště bylo objeveno a poprvé zkoumáno v 50tých letech 20. stol. Další etapa výzkumů následovala v 70tých a 80tých letech. Přítomnost starších sond a částečně nebo zcela v minulosti prozkoumaných objektů, klade na současný výzkum velmi vysoké nároky.
Kostrový hrob č. 2
Jedná se o unikátní situaci, která umožní stanovit metodiku, jak v obdobných případech v budoucnosti postupovat. Lokalita je situována na mírném návrší s dobrým výhledem do krajiny a s dostupností vodních zdrojů. Pravděpodobně proto zde nejprve stálo sídliště kultury s vypíchanou keramikou s rozsáhlou kruhovou svatyní - rondelem. Pohřbívat se zde začalo v závěru eneolitu. První kostrové hroby patří kultuře zvoncovitých pohárů. Znovu zde bylo pohřbíváno v mladší době bronzové lužickou kulturou a šlo o hroby žárové. Po časové odmlce zde začali v době stěhování národů pohřbívat Germáni. Nejmladší hroby jsou datovány do 10. – 11. století a patřily Slovanům.
Detail na keramickou nádobku z žárového hrobu, lužická kultura
Aktuální výzkum zde odkryl celkem 11 hrobů. Tři žárové hroby se hlásí k lužické kultuře. Jeden kostrový hrob je s jistotou možné přiřadit do přelomu 5. a 6. století, kdy na zdejším pohřebišti pohřbívali Germáni. Zbývající pohřby je velmi obtížné datovat, protože se v nich nedochoval žádný doprovodný materiál, který by umožnil stanovení stáří. Mimo hrobů výzkum odkryl řadu objektů sídlištního charakteru, které jsou spojeny s osídlením neolitickou kulturou s vypíchanou keramikou.
Objekt 1, 3D model cistuace, pracovní verze
Mezi ty nejzajímavější objekty patří rozsáhlá kumulace kamenů, mezi nimiž spočívají přepálené zvířecí kosti a kousky mazanice. Hypoteticky by se mohlo jednat o velmi špatně dochovanou pec na přípravu pokrmů. Tato interpretace je prozatím předčasná neboť výzkum stále probíhá. K co nejpodrobnější dokumentaci tohoto objektu byl použit 3D scanner. Využití 3D scanneru jako standardního dokumentačního prostředku archeologických situací pracovníci Muzea východních Čech v letošním roce testují. Tato poměrně mladá metoda prozatím přináší cenné výsledky a postupně začíná být integrována co by běžná součást výzkumu.
1. Pohled na plochu výzkumu
2. Kostrový hrob 1, doba stěhování národů
3. Keramická nádobka z hrobu 1, doba stěhování národů
4. Kostrový hrob č. 2
5. Kostrový hrob č. 2
6. Žárový hrob, lužická kultura
7. Detail na keramickou nádobku z žárového hrobu, lužická kultura
8. Pohled na superpozici archeologického objektu se sondami z výzkumu ze 70tých nebo 80tých let
9. Objekt 1, kumulace kamenů s pozůstatky přepálených zvířecích kostí
10. Objekt 1, kumulace kamenů s pozůstatky přepálených zvířecích kostí
11. Objekt 1, 3D model cistuace, pracovní verze
12. Objekt 1, 3D model cistuace, pracovní verze
EN  DE  PL
OTEVÍRACÍ DOBA
Budova muzea na Eliščině nábřeží je z důvodu příprav na rekonstrukci od 5. března 2018 uzavřena.
 
 
 

.
© 2018 Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové
MVČ je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajemKrálovéhradecký krajpartner-separatorMěsto Hradec Královépartner-separatorČeský rozhlas Hradec Králové