Obrázek stránky
Domovská stránka > Novinky > NOVINKY > NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V HRADCI KRÁLOVÉ
MaléStředníVelkéExtra velké

NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V HRADCI KRÁLOVÉ

NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V HRADCI KRÁLOVÉ
Mgr. Radek Bláha / MVČ / 7.2.2018
Příspěvek ke stažení v pdf: nove-archeologicke-nalezy-mvc-07022018.pdf

Nová zjištění k počátkům a vývoji pravěkého a slovanského hradiště v Hradci Králové

Archeologický výzkum při opravě kanalizace u Galerie moderního umění přinesl zcela nové údaje o o vývoji a členění pravěkého a raně středověkého hradiště, které stálo na místě dnešního historického jádra města.

Na počátku ledna 2018 se znovu rozběhly zemní a práce na rekonstrukci kanalizace v areálu městské památkové rezervace v Hradci Králové. Navazují na loni zahájený stavební úsek v Klicperově ulici a aktuálně probíhají v prostoru křižovatky Klicperovy a Tomkovy ulice, tedy u Galerie moderního umění. Od svého zahájení je provází i archeologický dohled a dokumentace obnažených terénů.

kliknutím zvětšíte
Mapa rozsahu samostatně opevněné akropole podle výsledků výzkumu na počátku 70. let (M. Richter a V. Vokolek) – šrafování a odhad její plochy dle poznatků z roku 2018 (růžovou barvou)
Mapa rozsahu samostatně opevněné akropole podle výsledků výzkumu na počátku 70. let (M. Richter a V. Vokolek) – šrafování a odhad její plochy dle poznatků z roku 2018 (růžovou barvou).
Již v prvním dokumentovaném úseku se objevily pozoruhodné archeologické situace. Na obou stěnách výkopu hlubokého více než 4 m se již v hloubce kolem 2 m ukázal povrch mohutného zemního bloku vysokého kolem 2 m a tvořeného zahliněnými vrstvami žlutohnědého a žlutošedého zahliněného písku. Směrem k jinu se tyto vrstvy sklánějí a na jejich povrchu leží velké kusy lámané opuky. Na ně pak z jihu nasedá silná vrstva hlíny s vrstvami tvořenými vodorovně uloženými borovými větvemi. Výše jsou pak uložené vrstvy s množstvím dřevěných odštěpků.

Jak celou situaci vysvětlujeme? Podle vzhledu a dalších charakteristik uvedeného zemního bloku světlé písčité hlíny jej považujeme za zřícené těleso dřevohliněného opevnění, které členilo areál hradiště. Vzhledem k podobnosti se situacemi odkrytými na okraji návrší i s přihlédnutím k výskytu ojedinělých pravěkých zlomků jej předběžně datujeme již do období přelomu střední a mladší doby bronzové, do počátků lužické kultury popelnicových polí. Opuku nalezenou na povrchu zemního tělesa pak spojujeme s novým využitím pravěkých pozůstatků opevnění v raném středověku, kdy v jejich čele byla vystavěna nasucho kladená zídka respektive kamenná plenta. Stalo se tak nejspíše v 11. století. K zániku raně středověkého opevnění došlo v průběhu 13. století a na počátku 14. století v souvislosti se vznikem města, kdy bylo toto starší opevnění zplanýrováno a terén zpevněn vrstvami hatí. Časově tento proces zhruba odpovídá i mluvě písemných pramenů. Již v první čtvrtině 14. století dostalo město ke svému užívání rozsáhlé plochy lesů, dnešní Novohradecké lesy. Hradečané měli tedy dostatek materiálu – v tomto případě borových větví – díky kterým mohli zarovnat a zpevnit dosud zamokřené plochy ve městě a tím je využit jako veřejná prostranství i případně jako stavební pozemky.

Těleso destruovaného valového opevnění zjištěné na stěnách výkopu pro kanalizaci na křižovatce Klicperovy a Tomkovy ulice (žlutý blok v pravé části snímku; zpevnění terénu hatěmi ve 14. století na levé straně).
Těleso destruovaného valového opevnění zjištěné na stěnách výkopu pro kanalizaci na křižovatce Klicperovy a Tomkovy ulice (žlutý blok v pravé části snímku; zpevnění terénu hatěmi ve 14. století na levé straně).
Objev zbytků opevnění v místech křižovatky Klicperovy a Tomkovy ulice je také významný v tom, že výrazným způsobem mění dosavadní představy o podobě a členění pravěkého hradiště na hradeckém návrší a jeho raně středověkého následovníka. Dosud se totiž mělo za to, že hradecké hradiště lužické kultury  bylo jednodílné a že ke vzniku samostatně vyděleného opevněného okrsku – akropole – v severozápadní části návrší  došlo až v 11. století. Vznik této akropole se dával do souvislosti se začleněním Hradce a Hradecka do správních struktur přemyslovského knížectví nejpozději na konci 10. či na počátku 11. století, kdy zde vznikl knížecí palác, obydlí úředníků a také hradský kostel. Velikost tohoto okrsku se odhadovala asi na 1 ha. Nová zjištění však ukazují, že uvedená plocha mohla být zhruba dvojnásobná, tedy asi 2 ha, a hlavně uvedený samostatně opevněný okrsek nevznikl nejspíše v raném středověku, ale již v pravěku. Slované pouze, stejně jako v případně opevnění obvodu návrší, využili pozůstatků staršího opevnění, které přestavěli.
 
Nově zjištěný rozsah raně středověké akropole rovněž otevírá otázky související s rozsahem města ve 13. století, které vzniklo jižně od bývalého knížecího okrsku. Ten se totiž nestal součástí založeného města, ale v jeho západní části vznikl královský hrad a v části východní – novým objevem rozšířené – pak klášter minoritů.

Středověké nálezy u Galerie moderního umění v Hradci Králové

Rozsáhlá oprava kanalizace zahájená na počátku roku 2017 je doprovázena archeologickým výzkumem. Výzkum přinesl nové údaje k podobě zástavby z 13. až 14. století na Velkém náměstí a přilehlých ulicích. Drobné nálezy umožňují nahlédnout do každodenního života Hradečanů.

Na konci října 2017 skončil archeologický výzkum při rekonstrukci kanalizace v ústí Klicperovy ulice do Velkého náměstí, tedy u galerie. Ačkoliv je nové kanalizační potrubí kladeno do trasy staršího vedení, je výkop o něco širší než původně a obnažuje archeologické situace především na západní straně.

Pozůstatky konstrukce podzemní části domu v ústí Klicperovy ulice.
Pozůstatky konstrukce podzemní části domu v ústí Klicperovy ulice.
Území, kde současná rekonstrukce probíhá, není archeologicky neznámé. Už při stavbě původní kanalizace těsně před první světovou válkou byly nalezeny některé předměty, které jsou dodnes ve sbírkách našeho muzea. Patří k nim například hrací kostka či ostruha a další. Zhruba ve stejné době se stavěla na místě dvou starších domů i dnešní galerie. I odtud pocházejí četné nálezy zejména keramiky a kachlů ze 14. - 16. století. Další předměty byly objeveny při stavbě protějšího domu čp. 141 i dalších sousedních domů v severní frontě Velkého náměstí. Také tyto předměty se dochovaly dodnes ve sbírkách královéhradeckého muzea. Rozsáhlý výzkum proběhl zejména v letech 1970-1971 na dvoře domů čp, 143 a 144 a přinesl nálezy především z 13. a 14. století související s ranou měšťanskou zástavbou.

Území střední části Velkého náměstí a přilehlé ulice Na Kropáčce, Klicperova a Úzká je z hlediska poznání počátku města Hradce Králové velice důležité. Nachází se zde přírodní prohloubenina, která podle některých názorů tvořila ve 13. století východní hranici města. Východním směrem se rozšířilo až na počátku 14. století. Jak se tento předpoklad jeví ve světle nejnovějších zjištění?

Domněnky o hraniční úloze výše uvedené přírodní prohloubeniny se nepotvrdily. Naopak se ukázalo, že v ústí ulice Klicperovy stál až do počátku 14. století dřevěný podsklepený dům. Byla zachycena konstrukce jeho jižní stěny, která respektovala linii vnitřní strany podloubí současných domů. Podobná situace, totiž pozůstatky domu v ústí ulice byly letos zjištěny již při rekonstrukci kanalizace v ústí ulice Franusovy u katedrály. Jedná se o doklad změn půdorysného rozvržení města na přelomu 13. a 14. století. Není jasné, zdali se jednalo o následek některého z požárů (v úvahu připadá požár roku 1290) nebo to souvisí s nástupem zděné zástavby, ke které došlo ve stejném období.   Dále v Klicperově ulici blíže křižovatky s ulicí Tomkovou se podařilo zachytit několik úrovní dřevěných podlah a pozůstatků konstrukcí dalších staveb rovněž z přelomu 13. a 14. století. Jedná se o oblast, kde až do 19. století ležely masné krámy. Není tedy vyloučeno, že uvedené dřevěné stavby s nimi mohou souviset.

Ve vrstvách souvisejících s uvedenými pozůstatky staveb byly nalezeny velice četné předměty, které dokládají každodenní život Hradečanů v uvedeném období. Je to v prvé řadě kuchyňská a stolní keramika, tedy zlomky hrnců, mis, džbánů a další. Jedinečná je kolekce dřevěných artefaktů, k nimž náležejí zlomky skládaných dřevěných misek, soustružených talířů, dále louče a další části předmětů. Kovové předměty reprezentuje výstroj koně a výbava jezdce v podobě ostruh a podkov. Rozsáhlá je kolekce věcí související s odíváním. K nim patří zachovaná část gotického střevíce, dále stovky odřezků, které napovídají, že zde či v nejbližším okolí probíhalo zpracování usní a své řemeslo zde provozoval švec či jiný podobný specialista.  Ke koženým pasům a opaskum náležejí i nalezená drobná kováníčka. Z výzkumu též pochází několik drobných mincí předběžně datovaných rovněž do počátku 14. století, náhodně ztracených tehdejšími obyvateli Hradce.

Bohatě zdobená kožená bota ze 14. století nalezená v Klicperově ulici.
Bohatě zdobená kožená bota ze 14. století nalezená v Klicperově ulici.

Jižní větev kanalizačního průkopu protnula i část plochy Velkého náměstí. Zde jsme mohli sledovat vývoj terénu na tomto veřejném prostranství. Asi v hloubce 50 cm od dnešního povrchu ležela úroveň pozůstatků čedičové dlažby, kterou můžeme datovat do 16. století. Pod ní byly patrné štěrkovité vrstvy, které vznikly jako úprava povrchu náměstí ve 13. a na počátku 14. století. Místy byl terén vyrovnán jílovitou navážkou. Pod tím ležely vrstvy s velice četnými nálezy především zlomků keramiky 12. - počátku 13. století. Místy byly patrné pozůstatky mírně zahloubených původně dřevěných staveb na opukových podezdívkách, případně náznaky staveb kůlové konstrukce. Zde se již jedná o pozůstatky zástavby, která předcházela vzniku města. Tento sídlištní horizont již nasedal na přírodní podloží tvořené pískem, které se nachází v hloubce 2,5-3 m pod současným povrchem.

Předběžné závěry výzkumu lze shrnout následovně. Přírodní prohloubenina, která zde existovala, nepředstavovala žádnou překážku pro zástavbu a rozvoj jak slovanského hradiště tak vrcholně středověkého města. Ve druhé polovině 13. století již existovalo Velké náměstí zhruba v dnešním rozsahu (bez záboru dnešními podloubími). Neexistovaly však dosud minimálně některé boční ulice vedoucí z náměstí, případně zde byly jen úzké průchody. Klicperova ulice vznikla zhruba v dnešním rozsahu až na počátku 14. století, kdy snad došlo k přestavbě města do „zděné“ podoby. Nálezy dokládají existenci vyspělého řemesla, konkrétně zpracování kůží i poměrně vysoký životní standard Hradečanů.

Nakonec je třeba poděkovat jak stavebníkovi, kterým je VAK Hradec Králové, tak prováděcí firmě Matex HK za vstřícnost, pomoc a trpělivost v souvislosti s výzkumem v mnohdy nelehkých technických podmínkách.

EN  DE  PL
OTEVÍRACÍ DOBA
Budova muzea na Eliščině nábřeží je z důvodu rekonstrukce zcela uzavřena. Více...
 
 
 

.
© 2018 Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové
MVČ je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajemKrálovéhradecký krajpartner-separatorMěsto Hradec Královépartner-separatorČeský rozhlas Hradec Králové