Obrázek stránky
Domovská stránka > Novinky > NOVINKY > ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V TRASE DÁLNICE D11
MaléStředníVelkéExtra velké

ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V TRASE DÁLNICE D11

ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V TRASE DÁLNICE D11
V květnu bylo dokončeno zpracování zatím poslední etapy rozsáhlého záchranného archeologického výzkumu v trase dálnice D11, a to v údolí Plačického potoka a v prostoru mimoúrovňové křižovatky u Kuklen. Díky odbornému vyhodnocení archeologických situací i z nich pocházejících nálezů a za přispění řady přírodovědných analýz vyvstává barvitý obraz vývoje krajiny, přírodního prostředí, hospodářství i duchovního světa našich předků.
Detail z kostrového hrobu 1112-26 s keramickou nádobou
klikněte do obrázku pro zvětšení
Impozantní sídliště ze starší doby bronzové sestává z několika stovek zahloubených jam, nejčastěji jamek po svislých kůlových konstrukcí domů, ohrad či hospodářských objektů. Plochou 6 hektarů a téměř kompletní prozkoumaností nemá tato lokalita obdoby. Výpovědní hodnotu lokality ještě zvyšuje skutečnost, že místo nebylo nikdy po té znovu osídleno a pozdější zásahy tak nepoškozují a neznejasňují celkový obraz naleziště. Několik tisíc nálezů, zejména zlomků keramiky datuje sídliště do mladšího období únětické kultury, tedy do období 20. až 18. století př. n. l.
Plocha mimoúrovňové křižovatky u Kuklen vymezená archeologickými sondami
Na prozkoumané ploše se podařilo identifikovat nejméně 26 domů, z nichž některé přesahovaly délkou 40 metrů. Rekonstruovat lze několik typů stavebních konstrukcí. Velmi pozoruhodná je skupina budov respektujících zřejmě záměrně vytýčenou uliční síť. Jedná se o nejstarší doklad jednotného urbanistického záměru ve východních Čechách. Obyvatelé sídliště chovali skot, ovce či kozy a prasata. Ojediněle se vyskytly kosti koně. Snad dokladem lovu jsou kosti zajíce. Řada kostí nese stopy po řezání lámání či tepelném zpracování. Mezi zemědělskými plodinami převažovala pšenice dvouzrnka následovaná ječmenem. Pěstován byl patrně i hrách či vikev setá. Konzumovány byly též lískové ořechy či plody trnky. O zemědělských technikách i přírodním prostředí v okolí sídliště vypovídají i četné nálezy plevelných či rumištních druhů rostlin. V okolí sídliště se nacházel a zdrojem stavebního i palivového dřeva byl převážně dubový les s příměsí borovice, břízy, jasanu či habru.
Detail - plocha mimoúrovňové křižovatky u Kuklen vymezená archeologickými sondami
Po bez mála třech tisíciletích bylo západně od plochy sídliště z doby bronzové založeno mohylové pohřebiště datovatelné do 9. až 2. třetiny 10. století n. l. Z mohyl se dochovaly pouze oběžné žlábky. Do prostoru mezi mohylami nebo přímo do mohylových náspů bylo mezi polovinou 10. a polovinou 11. století n. l. zapuštěno na 90 kostrových hrobů. Hroby byly umístěny v řadách s jednotnou orientací hlavou zesnulého k západu. Pozoruhodná je i úprava hrobových jam s různými typy rakví. Bohatý šperk, prsteny, náušnice, skleněné korálky nebo železné nože a keramické nádoby dokládají, že křesťanství zde ještě zdaleka nebylo pevně zakotveno.
Otopné zařízení na únětickém sídlišti - fotodokumentace
Přibližně třetina kosterních ostatků náležela dětem. Průměrný věk dospělých se pohyboval kolem 30 let. U kosterních pozůstatků které stavem dochování umožňovaly bližší určení, mírně převažovali muži. Co se týče anomálií a patologií, nejčastěji se v populaci vyskytly nemoci zubů – záněty, kazy či paradentóza.
Otopné zařízení na únětickém sídlišti - digitální dokumentace
Mikroskopický snímek řezu uhlíkem z březového dřeva
Kostrový hrob 1131 - ukázka digitální dokumetace hrobu s pozůstatky rakve
Ukázka dokumentace milodarů z raně středověkých hrobů
Ukázka kresebné dokumentace inventáře sídliště únětické kultury
GB  DE  PL
OTEVÍRACÍ DOBA
úterý až pátek:
16.00–20.00 hodin
sobota a neděle:
9.00-17.00 hodin
více...
 
 
 
 

.
© 2017 Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové
MVČ je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajemKrálovéhradecký krajpartner-separatorMěsto Hradec Královépartner-separatorČeský rozhlas Hradec Králové