Obrázek stránky
Domovská stránka > Novinky > NOVINKY > UNIKÁTNÍ ARCHEOLOGICKÝ NÁLEZ V GAYEROVÝCH KASÁRNÁCH
MaléStředníVelkéExtra velké

UNIKÁTNÍ ARCHEOLOGICKÝ NÁLEZ V GAYEROVÝCH KASÁRNÁCH

UNIKÁTNÍ ARCHEOLOGICKÝ NÁLEZ V GAYEROVÝCH KASÁRNÁCH
Mgr. Radek Bláha, MVČ
Největší dosud provedený odkryv pozůstatků královéhradecké pevnosti na posledním významnějším nezastavěném území v historickém jádře Hradce Králové.
kliknutím zvětšíte
Tak zvaný Žaloudkův model hradecké pevnosti. Vyznačeno zkoumané místo.
Na konci února letošního roku pracovníci Muzea východních Čech v Hradci Králové zahájili archeologický výzkum na místě plánovaného parkovacího domu v severní části Gayerových kasáren. Postupně odkrýváme zděné základy i překvapivě dochované pozůstatky nadzemích zdiv části původního pevnostního kavalíru (č. XXXIII) - kasematní budovy vestavěné do pětiúhelného bastionu (č. VIII), který byl součástí systému hradecké pevnosti z konce 18. století. Původní budova kavalíru byla přízemní a sloužila převážně jako skladiště. V přestavěné podobě se dodnes dochovala obě křídla, kde bývaly i pece na pečení chleba a v nichž jsou nyní některé úřady, obchody a provozovny. Na jižní straně celý areál uzavírá bývalá budova s byty pekařů. Nadzemní zdiva severní části bývalého kavalíru, jejíž plocha je předmětem výzkumu, byla odbourána – ne zcela, jak se nyní ukazuje - na konci 19. století.
Odkrytá pevnostní zdiva v Gayerových kasárnách
Současný výzkum je největším dosud provedeným odkryvem pozůstatků královéhradecké pevnosti. Plocha, na které výzkum probíhá, je zároveň posledním významnějším nezastavěným územím v historickém jádře Hradce Králové, kde se podobně rozsáhlé a vzájemně související relikty pevnostních zdiv dochovaly.
Celkový pohled na zkoumanou plochu v Gayerových kasárnách s patrnými pevnostními základy

Z historie snah o zachování zbytků hradecké pevnosti

Likvidace jednotlivých pevnostních objektů, zahájená již roku 1884, byla poměrně rychlá a důsledná, což vyplývalo i z jedné z podmínek smlouvy z roku 1893 mezi městem a erárem, podle které mělo město pevnostní stavby do dvaceti let odstranit. Do konce první světové války byly proto pevnostní objekty většinou zbořeny. Počítalo se se zachováním flošen a severní části pevnosti, tedy zejména špice ravelinu IX, jeho příkopu a dalších  prvků,  které jsou dodnes k vidění u budovy současné lékařské fakulty a v přilehlé části Šimkových sadů. Tehdy dosud stál i kavalír č. XXXV, na jehož místě dnes stojí budova krajského soudu.
Pohled na zkoumanou plochu v Gayerových kasárnách s patrnými pevnostními základy
Již v roce 1911 upozornil na potřebu zachování tohoto kavalíru historik umění Alois Kubiček v článku „Pevnostní architektura Hradce Králové zanikne beze stopy“, který vyšel ve Věstníku Klubu za starou Prahu. Stojí za to si připomenout některé pasáže. „Jde tu o poslední… památku na významné období stavebního vývoje města, stejně cenné historicky jako skvělá období středověku a renaissance… „. Klub Za starou Prahu „považuje úplnou demolaci těchto opevnění za ochuzení historie města, za násilné škrtání velikého období hmotného vývoje jeho z lidské paměti.“ Návrh klubu, aby byl objekt kavalíru zachován a zřízeno v něm muzeum války 1866, nebyl přijat. Pro názorové ovzduší ve městě ve vztahu k pevnosti je příznačné a do jisté míry i pochopitelné, že též v místním tisku byly reakce na tento návrh odmítavé. Objekt byl na přelomu 20. a 30. let 20. století zbourán a na jeho místě, jak už bylo řečeno výše, vznikla budova krajského soudu, která  respektovala alespoň půdorys pevnostní stavby.
Celkový pohled na zkoumanou plochu v Gayerových kasárnách s patrnými pevnostními základy
Ovšem i mezi obyvateli Hradci Králové se názor na bývalou pevnost začal pomalu měnit. Dobře to ilustruje článek z pera „Starohradečana“, který vyšel v Osvětě lidu ze dne 26. 6. 1935: „I když se sebe více obdivujeme plánovitému rozvoji a vybudování našeho Hradce, přece s bolestí a ovšem již pozdě si uvědomujeme, že z pevnosti mohlo býti přece jen něco na památku a jaksi z vděčnosti zachováno. Včleniti tyto uchované zbytky do rámce nově projektovaných městských čtvrtí mohlo býti pro tvůrce regulačních plánů krásným a zajímavým úkolem…“.
Základy hradecké pevnosti z konce 18. století
Základy hradecké pevnosti z konce 18. století
Pevnostní základy hradecké pevnosti z konce 18. století
Celkový pohled na areál Gayerových kasáren před demolicí veterinární kliniky a sousedicích objektů.
Demolice veterinární kliniky a sousedicích objektů
Dokončená demolice veterinární kliniky
Zdroje
Anonym 1935: Starohradečan uvažuje o hradeckých hradbách a pevnosti,
Osvěta lidu XXXVIII, č. 49, 26.6.1935, s. 3-4.
KUBIČEK, A. 1911: Pevnostní architektura Hradce Králové zanikne beze stopy,
Věstník Klubu za starou Prahu II, s. 39-40.
SLAVÍK, J. 2015: Královéhradecká pevnost. Hradec Králové.
TICHÝ, F. 1912: Zbytky fortifikací v Hradci Králové, Osvěta lidu XVII, č. 25, s. 4-5.
EN  DE  PL
OTEVÍRACÍ DOBA
Budova muzea na Eliščině nábřeží je z důvodu rekonstrukce zcela uzavřena. Více...
 
 
 

.
© 2018 Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové
MVČ je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajemKrálovéhradecký krajpartner-separatorMěsto Hradec Královépartner-separatorČeský rozhlas Hradec Králové