Obrázek stránky

Edukace - Archiv

Neuvěřitelná stavba na břehu rozvážně plynoucí řeky svou jedinečnou skladbou strohého čitelného půdorysu - monumentálního základu pro výrazné dekorační detaily, vstupem střežících majestátních soch a svou decentní teatrálností či dispozicí v centru města, dává tušit účel této pokladnice poznání. Žádná teoretická znalost nenahradí osobní kontakt a zkušenost. A právě tomuto účelu přímého, nezprostředkovaného zážitku jakožto reprezentativního prostoru pro stále se rozšiřující sbírky Městského muzea byla na žádost muzejního kuratoria v letech 1909-1912 zbudována dle do detailů rozpracovaného návrhu mistrného českého architekta Jana Kotěry. Výstavbu předcházela složitá cesta od prvotních skic z let 1905-1906, první varianty plánů z roku 1907, po kuratoriem schválenou definitivní podobu plánu a rozpočtu v sobotu 14. března 1908.

Město Hradec Králové tak získalo jedinečný monument zcela podřízený výstavním požadavkům doby, dnes od roku 1995 hrdě nesoucí přídomek národní kulturní památka. Na čtyřech různě prostorných podlažích zakončených výraznou kopulí, přístavním majákem, se nabízí prostor pro prezentaci pečlivě vybraných vzorků třímilionových sbírek současného Muzea východních Čech. V reálu tak lze mnohdy ve výstavách a stálých expozicích zhlédnout téměř celý rozsah historie planety Země s výrazným zaměřením na královéhradecký region.

Kotěrovo muzeum je milníkem v dějinách české architektonické moderny. Hodnotu budovy ještě navyšuje design mobiliáře z návrhů Jana Kotěry a díla předních výtvarných umělců té doby: dvě 480 centimetrů vysoké keramické plastiky Vojtěcha Suchardy, v trůnech sedící ženské figury - bohyně, s bronzovou postavou stojícího mladíka autora Stanislava Suchardy v ruce pravé z postav; čtyři mozaiky v kupoli druhého patra realizovaných malířem Josefem Novákem dle pastelových kreseb Jana Preislera a ve spolupráci se Sklářským ústavem v Hradci Králové; skleněné vitráže oken vestibulů a podestách schodiště dle návrhu Františka Kysely; štukové výzdoby Antonína Waiganta, mozazné kování oken a dveří šperkaře Františka Anýže a několika dalších.

Završením náročného projetu bylo osazení fontány z tepaného bronzového plechu před příjezdovou rampu v čele budovy, v červnu roku 1934 - opět dle návrhu Jana Kotěry. Tento nejen vizuálně osvěžující prvek vytvořil spolu s parkovou úpravou okolí budovy klidovou zónu Eliščina nábřeží a propojil přísný svět vědy s městským prostředím, jeho historií, přírodou a blízkostí, myšlenky odnášející, slavné řeky Labe.

Život se musí žít dopředu, ale pochopen může být jedině zpátky, Sören Kierkegaard





toto je maximum textu, které bych byl ochoten číst a maximum podrobných informací které bych pozřel na úvod aplikace. Zde není prostor pro různé interpretace významu soch a další detaily. Ty by měly být obsaženy na dalších obrazovkách týkajících se detailů. Na web bych pak pod tento text doplnil podkapitoly podrobněji vysvětlující architektonické a výtvarné záměry nebo přímo pomocí aktivního odkazu tvořil obrazovky podobné těm v aplikaci. Text bych zahájil bez nadpisu.

A zmaten jsem daty 1909-1912? nebo 1909-1913? :-)
GB  DE  PL
OTEVÍRACÍ DOBA
úterý až pátek:
16.00–20.00 hodin
sobota a neděle:
9.00-17.00 hodin
více...
 
 
 
 

.
© 2017 Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové
MVČ je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajemKrálovéhradecký krajpartner-separatorMěsto Hradec Královépartner-separatorČeský rozhlas Hradec Králové